MUS: Koeficient spravedlnosti 0,09

5. 06. 2014 22:00:44
Když se řekne Mostecká uhelná, zřejmě se vybaví desítky či stovky novinových titulků. O loupežnících, kteří okradli stát a kteří přišli k velkému majetku v rámci privatizace devadesátých let. Byla to doba turbulentní, kde moc i peníze ležely na zemi, protože zrovna vypadly z ruky Komunistické straně Československa, lidovým spotřebním družstvům a různým státním podnikům.

Privatizovalo se v malém i velkém. Od kadeřnictví na náměstí malého města až po velké podniky. Spousta podnikatelských snů padla, protože jejich nositelé pouze snili, nevnímali realitu podnikání, anebo jim to prostě jen nevyšlo. I to se stává. Ale našlo se i spoustu lidí, kteří se chopili příležitosti v době, kdy se majetky nepatřící nikomu přeskupovaly do nových vlastnických poměrů, o kterých dnes už nikdo nepochybuje. Šlo o ty, kteří dokázali na půdě komunisty rozvrácených ekonomických, společenských a politických vztahů postavit nové úspěšné firmy. Jeden z takových příběhů byla i Mostecká uhelná - firma, která dodnes těží uhlí a má soukromého vlastníka.

Byl jsem u toho - u transformace Mostecké uhelné. A po letech jsem stanul u soudu ve švýcarské Bellinzoně, kde jsme se pokoušeli popsat a vysvětlit nepopsatelné.

Švýcarská žalobkyně ve své závěrečné řeči řekla: „Pravda je jednoduchá, to lež je složitá!“ Pamatuji si to dobře? Pak by snad i nyní stačilo říci: „Společnost jsme zachránili a státu pomohli zbavit se opravdu horké brambory.“ Jak jinak nazvat situaci, kdy jako stát vlastním téměř polovinu Mostecké uhelné a současně jsem si jist, že po spuštění Temelína nebudu potřebovat žádné uhlí z její produkce?

Je to již několik hodin, co mi byl doručen kompletní rozsudek švýcarského soudu ve věci Mostecké uhelné společnosti. Úctyhodných 591 stran francouzského textu, o kterých zatím nevím, co přesně obsahují. Nicméně není pochyb, že je to dílo, jímž švýcarský soud říká: je to složitá a komplexní kauza.

Natolik složitá a komplexní, že nám trvalo více jak tři měsíce po skočení soudu vynést alespoň ústní rozsudek a téměř rok (333 dní) od ukončení hlavního líčení jsme potřebovali na to, abychom naše silná slova z října a listopadu loňského roku zdůvodnili. No a co? Slyším z řad fanoušků švýcarské justice. No a co? Švýcarský soud se přece musel zorientovat v příběhu, který se odehrál někdy před 15 lety v dobách jakési pro Švýcary těžko představitelné politické a ekonomické transformace jednoho z těch zvláštních postsovětských států...

To není výtka, říkám, vždyť je pochopitelné, že zorientovat se v něčem, s čím se setkávám úplně poprvé, zabere hodně času. My sami ostatně své vlastní transformaci příliš nerozumíme, a to jsme ji zažili na vlastní kůži.

Již několik hodin uplynulo z mé 30-ti denní lhůty, kterou mi švýcarský zákon přiznává k podání odvolání proti trestnímu rozsudku, a já teprve začal čekat na překlad. Když vše dobře půjde, budu moci někdy sedmý den lhůty začít pracovat na samotném textu odvolání. Musím ho mít za čtrnáct dní, aby se stihl překlad zpět do francouzštiny. 30 dnů proti 333. Koeficient spravedlnosti 0.09 (což není opravdu mnoho...). Stejné kulisy, osoby i obsazení. Jen jiná pravidla. K čemu má jeden k dispozici téměř rok, druhý nedostane ani měsíc.

Tak snad alespoň v metafoře o pravdě a lži měla paní prokurátorka pravdu. Ano, pravda je jednoduchá: Mostecká uhelná není vytunelovaná, naopak, prosperuje. Nic na tom nemůže změnit ani tři sta stran složitého textu o epochálním kriminálním spiknutí, které svět neviděl. Paní prokurátorka to měla opravdu složité a je pro mne stále záhadou, jak jí na to mohl švýcarský soud skočit.

Petr Kraus

Autor: Petr Kraus | čtvrtek 5.6.2014 22:00 | karma článku: 21.34 | přečteno: 1292x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Beata Krusic

Kdo umí, umí!

A kdo neumí, čumí.............., a nebo kritizuje! Jak praví staré známé české pořekadlo- s mým koncovým dodatkem:-). Tedy tím kritizováním.

23.2.2019 v 21:11 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 80 | Diskuse

Petr Burian

Barbaři

Pozdvižení v Rusku vyvolal obřad sibiřských šamanů, kteří obětovali a spálili pět velbloudů, „aby posílili Rusko a jeho národy“. Obřad v šamanském táboře u Angarska sledovalo asi pět stovek lidí.

23.2.2019 v 18:21 | Karma článku: 12.17 | Přečteno: 429 | Diskuse

Kateřina Lhotská

Co proti té EU vlastně komouši mají?

Komunisté patří k nejhlasitějším a nejzatvrzelejším odpůrcům EU. Ta se přitom v současnosti ubírá směrem, který by jim nemusel být až tak proti srsti. A občas dokonce podniká kroky, kterým by mohli i nadšeně zatleskat.

23.2.2019 v 18:01 | Karma článku: 22.98 | Přečteno: 486 | Diskuse

Ladislav Cihlář

leninsko- bolševické viry stále v naší společnosti

Naší komunisté být ve vládě nechtějí, ale chovají se jako by v ní byli. Mají v sobě nezkrotnou touhu po moci, ovládat.

23.2.2019 v 15:00 | Karma článku: 24.16 | Přečteno: 500 | Diskuse

Bohumír Šimek

Lze české zdravotnictví ještě vzkřísit?

Politici si udělali ze zdravotnictví kolbiště svých ideologií a potřeby zdravotní péče šly stranou. Válka politiků mezi svými ideologiemi byla důležitější než včasné řešení krizí. Co bylo zaseto, dnes sklízíme.

23.2.2019 v 11:12 | Karma článku: 18.43 | Přečteno: 566 | Diskuse
Počet článků 2 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1426
V ranných devadesátých letech makléř a investiční poradce, na přelomu tisíciletí manažer a business developer. Dnes ponejvíce manažer projektů v oblasti vysokoškolského vzdělávání. A čím dál více kouč, terapeut a lektor.

Najdete na iDNES.cz